Historie
Přenesme se nyní na úplný počátek dvacátého století, do roku 1901, kdy 6. června je v Prostějovičkách založen sbor dobrovolných hasičů. Oficiální první zmínka o jeho činnosti je ale až z 28. prosince téhož roku - tehdy se koná první výroční valná hromada sboru, který čítá 33 členů a do jehož čela je zvolen pan František Začal. V této době sbor pořizuje za pomoci obce novou ruční stříkačku od firmy Smékal z Čech pod Kosířem, která je 8. června následujícího roku posvěcena v rámci církevního obřadu.
Zápis z první valné hromady se uzavírá mimo jiné slovy: " Konečně provoláno Jeho Veličenstvu c.k. Františku Josefovi třikrát -sláva-, a tímto valná hromada ukončená".
V činnosti sboru defiluje během jeho existence pestrá paleta událostí, z nichž vyberme jen ty nejzajímavější. První hasičské skladiště, jak se nazývala hasičská zbrojnice, existuje již v roce 1907. V roce 1910 je dokončena nová hasičská zbrojnice a je do ní slavnostně převezena stříkačka. K desátému výročí založení sboru se koná hasičský sjezd župní, který se nadále uskutečňuje každoročně na různých místech okrsku. V roce 1914 se v místní kapličce, na jejíž věžní hodiny sbor poskytl rok předtím příspěvek, koná mše za padlé - sboru se světová válka citelně dotkla, neboť mnoho jeho členů bylo povoláno do zbraně. V roce 1925 se podobně jako v minulých letech koná taneční zábava, o níž kronikář uvádí: " Výtěžek ze zábavy dne 17.1. pořádané činí 271 Kč."
V roce 1926 probíhají oslavy čtvrtstoletí existence sboru, které sestávají z dopolední hrubé mše v kapličce a z odpolední slavnosti na návsi, přičemž součástí oslav je i okrskové cvičení. V roce 1932 ústřední župní výbor nařizuje, aby každý sbor měl ve svém středu samaritánky, a současně výbor sboru nařizuje zakoupení dvou krojů pro ně. Kronikář se v zápisech z roku 1933 zmiňuje o záměru výstavby Hasičského domu slovy: " Se stavbou Hasičského domu by se zatím posečkalo, až jak se doba umoudří. Což nemá znamenati, by se mělo od tohoto plánu upustiti". Od roku 1934 jsou zavedeny průkazky členů jako základní evidenční doklady.
V roce 1940 sbor pořizuje novou motorovou stříkačku od firmy HVD Čechy pod Kosířem v ceně 20 tisíc Kč - 11 000 Kč zaplatil sbor hotově, zbývajících devět tisíc Kč bylo získáno formou sbírky mezi občany. Zajímavé je, že nejčastější výše příspěvků je 5, 10 a 20 Kč, ale nechybí ani dary ve výši 300 Kč.
Roku 1951 se sbor dočkal prvního hasičského vozidla - jednalo se o šestimístný automobil značky WIKOW. V témže roce se konají oslavy padesátého výročí založení sboru, jehož členové se v té době, stejně jako dnes, snaží být užitečnými svým bližním - pomáhají v zemědělství, zajišťují žňové hlídky, provádějí prohlídky komínů a topidel v obci.
Během dalších let dochází ke dvěma organizačním změnám. SDH se oficiálně přejmenovává na ČSPO, a náš sbor je v roce 1959 přesunut pod okrsek Plumlov namísto dosavadního Alojzova. V roce 1960 se členové sboru aktivně účastní opravy rybníka na návsi u kapličky. Brigádnická činnost členů se dostává do popředí a v rámci nejrůznějších programů, organizovaných místním národním výborem - např. Akce Z, se stává významnou složkou práce hasičů. Jen pro zajímavost, kronika hovoří o tom, že v roce 1961 odpracovali členové sboru 3509 brigádnických hodin, z toho převážnou většinu v zemědělství.
Roku 1960 je sboru přidělena nová stříkačka "PS-8" bez podvozku a je rozhodnuto o sešrotování stávajícího hasičského auta. Život sboru v tomto desetiletí plyne zejména ve znamení účasti na okrskových cvičeních, národních směnách, v jejichž rámci se mimo jiné opravuje požární zbrojnice a provádí rekonstrukce rybníků Přední a Zadní dole v roce 1971, a tradičních hasičských akcích - pravidelně se pořádají plesy a zábavy, sbírá se železný šrot od občanů, provádějí se preventivní prohlídky. V roce 1974 je pořízen požární žebřík, který později nachází široké použití nejenom při hasičských aktivitách. O tři roky později se veškerá hasičská technika stěhuje do nové zbrojnice, zřízené v rámci výstavby nové víceúčelové budovy na prostranství u obchodu.
Nyní se v historii sboru přenesme o několik let později, až do roku 1985. Celá obec žije přípravami na sjezd rodáků, a jedná se skutečně o významnou událost. V rámci příprav na setkání s bývalými občany se buduje areál Zahrádky, který má i do budoucna sloužit jako kulturní centrum obce. Výsledkem práce hasičů a dalších spoluobčanů je krásný kulturní areál v téměř takové podobě, v jaké jej známe dodnes - pouze sociální zařízení bylo dostavěno až v roce 1991. Jen pro zajímavost - stavba areálu trvala 97 dní a v jejím rámci bylo odpracováno 2 400 hodin.
Sboru se dostává i novější technické výbavy - nejprve je to nová stříkačka "12", pořízená v roce 1989, a o rok později i vozidlo T805, známější pod domácím názvem "kačena".
Poslední desetiletí žije sbor ve znamení velké pracovní i mimopracovní aktivity. Na počátku devadesátých let se vlivem společenských událostí vrací hasičům jejich původní označení, tedy SDH, a opět se navzájem oslovují "bratře" či "sestro". Také pojem "výroční členská schůze" se vrací zpět do původní podoby "valná hromada". Rok 1991 je rokem, kdy do sboru přichází řada mladých členů a zakládá se družstvo dorostu. V souvislosti s účastí na četných soutěžích vyvstává potřeba modernizovat hasičské vozidlo, a v srpnu roku 1993 je technicky nevyhovující "kačka" nahrazena vcelku slušnou Avií. Částku 45 000 Kč na její úhradu financuje sbor výhradně ze svých prostředků. Avie ale potřebuje množství oprav, a členové sboru jim věnují stovky hodin odborné práce.
Z členů sboru se v roce 1991 formuje amatérská hudební skupina AWACS, která během následujících tří let mimo jiné zajišťuje hudební produkci na hodové zábavě či oslavách Silvestra. Dochází k výraznějšímu využití areálu Zahrádky. Kromě tradiční hodové zábavy se pořádají diskotéky, běžné zábavy, oslavy, dětské dny či odpolední posezení. Pravidelně, během několika následujících let, se členové sboru organizačně velmi významně podílejí na zajištění automobilového závodu Magnum Rallye, zejména jako traťový dozor.
V roce 1995 vzniká nové družstvo dorostenek, později se mění na družstvo žen. Obě soutěžní formace se účastní tradičních okrskových soutěží i pohárových turnajů, s většími či menšími úspěchy. Dochází k průběžné modernizaci technického vybavení, nakupují se nové pracovní a vycházkové uniformy.
Vlna solidarity v souvislosti se záplavami v polovině roku 1997 se dotýká i členů našeho sboru. Během srpna a září jsou zorganizovány tři celodenní výjezdy do obce Troubky nad Bečvou, při nichž hasiči nejvyšším způsobem naplňují prastaré hasičské heslo " Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci".
Naši cestu časem zakončíme v roce 1999, kdy dochází k provedení výrazných technických úprav na stříkačce a k vybudování cvičiště za rybníkem Zadní dole.
Ve výčtu událostí nám dosud chybí zmínka o tom nejpodstatnějším, co se hasičů týká - tedy o požárech. Kroniky nejsou v tomto směru úplné, nicméně ve své stoleté historii zasahoval náš sbor zhruba u 30 požárů většího či menšího rozsahu. Z těch zajímavějších vyberme alespoň požár stodoly Aloise Konšela v roce 1926, kdy na trvalé následky zranění, utrpěných při hašení, o 10 let později zemřel bratr František Černý, dále požár domku Melichara Nezvala v roce 1941, při němž uhořel syn majitele, či požár lesního porostu Nad kamenolomem v srpnu roku 1993, kdy naši členové výraznou měrou přispěli k lokalizování požáru a k jeho účinnému zdolání.
V našem putování stoletou historií jsme se dostali až do současnosti. Lze říci, že sbor aktuálně vyvíjí širokou škálu činností - jak profesních typu účasti na námětových cvičeních či práce při reálných událostech, tak kulturních, sportovních a společenských - tato skupina akcí je organizována v součinnosti s Obecním úřadem Prostějovičky, Občanským sdružením SOPKA a četnými dobrovolníky.
Na otázku, jaká budoucnost čeká sbor hasičů v Prostějovičkách, není jednoduché odpovědět. Nicméně je třeba poznamenat, že všechno je v rukou lidí, a jenom na jejich přístupu záleží, zda se za sto let zde, možná na stejném místě, bude hovořit o tom, co se ve sboru za minulé století dělo.